Nasadenie dronov pri boji s požiarom v Českom Švajčiarsku – rozhovor so Štepánom Komosným
24.Júla 2022 vypukol v národnom parku České Švajčiarsko rozsiahly požiar. Plamene postupne zachvátili oblasť medzi Hřenskom a turisticky obľúbenou Pravčickou bránou. V boji s ohňom, ktorý trval 20 dní, sa vystriedalo až 6000 hasičov. Pri hasiacich prácach bola nasadená pozemná aj letecká technika vrátane vrtuľníkov a lietadiel, pomoc prichádzala aj z iných krajín. Pre rozsiahlosť požiaru (išlo o doposiaľ najväčší požiar v Českej republike) bolo kľúčové monitorovať rozširovanie ohňa a vyhľadávanie ohnísk. Práve tejto úlohy sa zhostili operátori dronov, ktorí vo viacerých skupinách zberali dáta z optických a termovíznych kamier a následne informácie predávali veliteľskému štábu.
O tom, ako prebiehali hasiace operácie, koordinácia zainteresovaných tímov a monitorovanie postihnutého územia dronmi, sme sa porozprávali s por. Štepánom Komosným, DiS – komisárom a špecialistom v oblasti IZS a riadenia JPO Hasičského záchranného zboru Jihomoravského kraja.
1.Spolu s kolegami ste bol v tíme, ktorý využíval drony pri monitoringu rozsiahleho požiaru v Českom švajčiarsku, na ktorého hasení sa spolupodieľali rôzne záchranné zložky. Ako prebiehala koordinácia prác po Vašom príchode na miesto?
Ano, naše jednotka z Jihomoravského kraje byla vyžádána na místo se speciálním vozidlem s dronovým příslušenstvím na výpomoc při zdolávání lesního požáru v Hřensku. Při příjezdu na místo jsme se okamžitě připojili již k fungující dronové skupině u rozhledny Janov, kde jsme měli společné zázemí. Zde jsme také prováděli monitorovací a streamovací záběry pro YouTube kanál. Na místě již fungovaly dronové skupiny z jiných krajů, které začínaly první monitorovací lety. Jejich úkolem mimo jiné bylo pořizování záznamů pro tvorbu 3D modelu požářiště.
Rozjížděla se také koordinační spolupráce s letovým provozem, který na místě prováděl hasební práce pomocí vrtulníků a letadel. Proto tato spolupráce byla velmi důležitá a striktní. Naše zařazení bylo na nejvyšším bodě Českého Švýcarska a to u známé Pravčické brány, kde jsme působili přes 11 dnů a odtud měli za úkol monitorovat dosud nepřístupné prostory k německým hranicím.
2.Koľko ľudí -operátorov dronov bolo zapojených do akcie?
Na místě se vystřídalo celkem 6 dronových skupin, které tvořili dva příslušníci. Většinou ve vzdušném prostoru byly současně čtyři drony a celá oblast byla rozdělena jak na sektory tak hladiny výšky letu, aby nedošlo ke střetu. Musím také zmínit a nezapomenout na naše kolegy od Policie ČR, kteří na místě s námi létali od samého počátku a později svůj vlastní dron dostali také místní dobrovolní hasiči z Hřenska. Po oficiální likvidaci požáru a předání místa zásahu se také dronová část předala Armádě ČR, která zde prováděla další monitorovací a hlídací lety.
3.Aké úlohy ste plnili pri nasadení dronov?
Mezi naši základní činnost patřilo zejména vyhledávání skrytých ohnisek, které jsme detekovali pomocí termo kamery. Jednalo se o ohniska, která byly spíše na nedostupných místech, kam jsme potom pomocí GPS souřadnic naváděli letecké hašení. Všechna tato vyhledaná ohniska byla převedena do mapového podkladu a předána vždy na štáb velitele zásahu. Věnovali jsme se i programování letů na 3D modelaci prostoru požářiště. Dále na žádost velitele sektoru, jsme pomáhali s naváděním pozemních jednotek, anebo zajišťovali aktuální přenos obrazu hasebních prací v daném sektoru. Přes denní dobu jsme se zabývali pozemním sbíráním záběru pro média, která měla zakázaný vstup do oblasti
4.Okrem dronov vo vzduchu lietali hasiace vrtuľníky. Ako ste koordinovali harmonogram prác s nimi?
Tato koordinace hrála velkou roli a bylo absolutně nepřípustné, aby v jeden okamžik byly ve vzdušném prostoru drony a letecké hašení. Proto jsme se vzájemně domluvili na koordinaci těchto prací. Každé ráno jsme měli prostor pro monitorovací lety od 5. hodiny ranní od svítání do 7:20 hodiny. Bylo to z důvodu, že v 7:30 vylétaly na první hašení vrtulníky z německé strany. Každý vzlet a následné přistání a ukončení akce jsme vždy hlásili vedoucímu dronové skupiny. Ten předával informaci o celkovém ukončení dronového monitoringu na štáb velitele zásahu.
Další možný let byl ve večerních hodinách, který začínal od 20:30 hodiny a trval z pravidla do 1 hodiny po půlnoci. V tomto případě jsme měli delší prostor na lety, ale naopak byly velmi ztížené podmínky letu v nočním režimu. V tomto případě se ukázala velká kvalita pilota, který musel dokázat a spojit všechny aspekty pro noční let.
5.Aké technické a personálne výzvy Vás pri misii najviac potrápili?
Naším největším nepřítelem byla bezesporu prašnost. Tím, že byla zem po požáru opravdu vyprahlá a vypálená, bylo zde opravdu dost prachových částic. To se nám také na Pravčické bráně stalo osudným. Tím, že jsme měli omezený prostor ke vzletu a celkově prostoru, nebyla možnost se tomu ubránit. Po 4 dnech nasazení na místě se našemu dronu ucpala chladicí jednotka, která měla za úkol ochlazovat stroj. Stal se tak neschopný provozu a museli jsme ho odvézt na servis k vyčištění.
Velkým přínosem bylo, že jsme okamžitě dostali jiný stroj do zápůjčky a měli možnost i porovnat parametry a přednosti jiného stroje. Personálně by se dařilo říct a vyhodnotit, že bylo daleko lepší mít stabilně stejnou posádku, která znala pozemní a vzdušné prostředí. Tím, že pilot nalítal několik míst a hodin měl absolutní přehled, kde jsou problémová místa z hlediska signálu nebo nebezpečné prostory pro let. Vyvarovali jsme se tak jakékoli kolizi a to si myslím, že při takovém počtu nasazených strojů a pilotů je bráno jako úspěch.
6.Zmenili sa po požiari v hasičskom zbore v Čechách postupy, či rozmiestnenie dronových letiek? Koľko ich momentálne funguje?
Nedá se asi úplně mluvit o změnách v postupech, ale spíše to berme jako zpětnou vazbu toho, kde co zlepšit a jak příště řešit další mimořádné události. Určitě nám ukázal zásah v ČŠ, že doposud rozmístěné opěrné body s drony, které měly vyjíždět spíše do okolních krajů není potřeba „držet“, ale že dojezdová vzdálenost je v tomto případě zanedbatelná. V rámci dotačních programů se tento rok podaří některé kraje dovybavit, anebo celkově doplnit i ty co do teď dronovou technikou nedisponovaly.
Máme rozjednané další projekty, kde by se mohlo podařit získat další nové stroje a tím počty navýšit. Co se týče rozmístění dronů po ČR, tak se bavíme o 10 krajích, které drona mají ve výbavě. Pak je nutno zmínit, že máme i další organizační složky HZS ČR ať už (Záchranný útvar, TÚPO, IOO nebo GŘ jako dokumentaristy a další.) všechny tyto mají dron a plně využívají i mimo tu akutní zásahovou činnost.
7. Aké vidíte príležitosti v zapájaní dronov do hasičských prác v budúcnosti?
Myslím si, že drony mají všeobecně obrovskou budoucnost ve všech pracovních oblastech. Sám jsem velice rád, že mohu být součástí od prvopočátku této problematiky u HZS ČR. Bavíme se o roku 2015-2016, kdy se zvažovaly první nákupy a tvořili jsme první specifikace strojů. Po zásahu v ČŠ vznikla také pracovní skupina specialistů na dronovou činnost a zde již zvažujeme i výhled na dalších 5 let. V naší vizi je více zapojit malé drony lehké kategorie na prvo- výjezdová vozidla, aby velitel zásahu měl okamžitý rychlý průzkum na místě zásahu. Následně na to by byl povolán těžší dron, který by na místě pak řešil další činnosti, ať už sběr dat pro dokumentaristiku a nebo pro zjišťovatele příčiny požáru, který by s materiálem pak mohl pracovat k vyšetřování příčiny požáru.
Ďakujeme Štepánovi Komosnému za rozhovor.
Prečítajte si tiež: Drony pomáhajú aj pri hasení požiarov
PODOBNÉ PRÍSPEVKY
Okrem dobrovoľníkov a vrtuľníkov pomáhajú záchranným tímom v hľadaní nezvestných osôb aj drony vybavené optickými kamerami, termovíziou a umelou inteligenciou. Na Slovensku ich pri pátracích akciách používa aj združenie HAKA, ktoré je partnerom OZ Mám Dron. ktoré
Hasenie požiarov si vyžaduje rýchle rozhodnutia. Aktuálne dáta zhromaždené dronmi pomáhajú hasičským zborom určiť stratégiu požiarnych operácií. Prečítajte si, ako UAV technológie pomáhajú pri požiarnych operáciách na Slovensku aj vo svete!
Drony sú užitoční pomocníci pri záchranných operáciách po povodniach, zemetraseniach, požiaroch a iných pohromách. Okrem monitoringu rozsahu škôd sa využívajú pri hľadaní nezvestných osôb, či dodávkach zdravotníckeho materiálu do postihnutých oblastí.